Ipse Dixit

Tito Maniacco

“Nel 1660 il Patriarca Dolfin stabilisce che i preti adoperino la “lingua materna et vernacula” ...

Intai Paīs

VILčS

Chest paīs al č logāt intal Friūl di jevāt, dongje de confluence dal Judri intal ...

Ostarie dal peteē

STORIIS SOT DAL OMBRENON di Toni Merlot

Cheste mi ą capitade juste in feriis. Sintīt ce robononis che a sucedin ator pal ...

   | 1 - 6 di 6 articui

Legjislazion lenghistiche

Ta cheste sezion a vegnin ripuartāts i principāi provediments normatīfs che a rivuardin la lenghe furlane, tacant dal nivel plui alt (i tratāts internazionāi) fintremai a rivā a la legjislazion regjonāl.
Cheste normative e je stade decisive par miorā il status dal furlan, intervegnint in setōrs une vore impuartants de vite sociāl tant che la scuele, la aministrazion publiche e i mieēs di comunicazion.

CONVENZION SUAZE PE PROTEZION DES MINORANCIS NAZIONĀLS

CJARTE EUROPEANE DES LENGHIS REGJONĀLS O MINORITARIIS

LEĒ 15 DECEMBAR 1999, N. 482 - NORMIS IN CONT DE TUTELE DES MINORANCIS LENGHISTICHIS STORICHIS

D.P.R. DAI 2 DI MAI DAL 2001, N. 345 - REGOLAMENT DI METUDE IN VORE DE LEĒ DAI 15 DI DICEMBAR DAL 1999, N. 482, CUN NORMIS DI TUTELE DES MINORANCIS LINGUISTICHIS STORICHIS

DECRET LEGJISLATĪF 12 SETEMBAR 2002, N. 223 IN GAZETE UFICIĀL N. 240 DAL 12 OTUBAR 2002

LEĒ REGJONĀL 22 DI MARĒ 1996, N. 15 "NORMIS PE TUTELE E PE PROMOZION DE LENGHE E DE CULTURE FURLANIS E ISTITUZION DAL SERVIZI PES LENGHIS REGJONĀLS E MINORITARIIS"

 

 

Une peraule in dģ par miorâ il to furlan.

No si dîs...

vergogne

Ma si dîs...

vergonze

Scandai

Ta chest moment di crisi isal just finanziā il furlan?
  • Sģ, l'identitāt nus da plui fuarce
  • No, a son bźēs straēāts
  • Rimandģn dut a cuant che e sarą la riprese

 

Vuelistu ricevi vie e-mail i inzornaments e lis ultimis gnovis di Lenghe.net?